Nesmrteľný gróf Saint Germain

22.03.2013 13:55

napísal  Jozef Voříšek

    V encyklopédií Britannica sa o grófovi Saint Germain dozvedáme ako o dobrodruhovi 18 storočia, ktorý mal určité nadprirodzené schopnosti.

Nič konkrétne sa však o jeho živote a už vôbec o jeho smrti nevie. Voltaire sa o ňom vyjadril ako o: "...človeku, ktorý všetko vie a neumiera". Považuje sa za nesmrteľného a sám uviedol Fridrichovi II., že už žije viac ako dve tisíc rokov.  Objavuje sa po prvý raz v roku 1710.

 

    Podle výpovědi svědků se poprvé objevuje na veřejnosti v roce 1710. Hudební skladatel Jean-Philip Rameau a mladá hraběnka von Georgy ho popisují jako čtyřicet až pětačtyřicetiletého muže. V průběhu dalších dvaceti let se o něm, kromě faktu, že byl důvěrníkem Madame Pompadour a měl výrazný vliv na zednářské lóže a jiné tajné spolky, více nedočteme. Tehdy vládl v lóžích a spolcích jiný duch jako dnes. Scházeli se v nich duchovně založení lidé a jejich cíle byly také spirituální. V letech 1737 a 1742 údajne přebýval Saint Germain na dvoře perského šacha, kde pravděpodobně nasbíral část svých širokých znalostí o diamantech. V roce 1743 se znovu objevuje na dvoře Ludvíka XV. V kuloárech se povídalo o jeho enormním bohatství a alchymistických schopnostech. Samotný Saint Germain hovořil o tom, že našel kámen mudrců,že dokáže vyrábět diamanty a procestoval Himaláje, kde údajně potkal „vševědoucí' lidi. A také pravil, že pokud by někdo chtěl odhalit jeho tajemství, „musí studovat v pyramidách tak, jak jsem tam studoval já". Své současníky prý udivoval výroky: „Dlouho jsem letěl vesmírem. Viděl jsem země, které se točily kolem mě a světy mi ležely u nohou." Na jiném místě prohodil: „Cestoval jsem časem a znenadání jsem se objevil ve vzdálených zemích." Okrem iného bol gróf vizionárom, ktorý niekoľko krát predpovedal budúcnosť. Okrem iného ho očití svedkovia neustále videli, ako sa z ničoho nič zjavil a keď potreboval tak aj odišiel. Vráťme sa ale naspäť k historickým faktom:

    V roce 1744 byl hrabě v Anglii obviněn ze špionáže. V letech 1745 až 1746 se zdržoval na rakouském císařském dvoře, kde měl pověst vtipného a mimořádně nadaného člověka. Víme i to, že výborně hrál na housle a klavír a plynule mluvil několika evropskými a orientálními jazyky. Byl vegetarián a čas od času si dopřál i pohár vína. Mezi lety 1747 a 1756 navštívil nejméně dvakrát Indii. Zachoval se i dopis, v němž píše, že nabyl poznání o rozpouštění drahokamů. Kolem roku 1760, na vrcholu své slávy, před očima Ludvíka XV, zvětšoval a rozmnožoval diamanty. Panovník mu poskytl pro alchymistické experimenty laboratoř. Z tohoto období pochází od sedmdesátileté hraběnky von Georgy rovněž doklad, v kterém vyjadřuje svůj údiv nad tím, že se vzhled Saint Germaina za uplynulých padesát let vůbec nezměnil. Hraběnka se s ním setkala poprvé v roce 1710 v Benátkách. Tehdy prý vystupoval pod jménem markýz Balletti. Přísahala, podobně jako o něm píše i skladatel Rameau ve svých pamětech, že hrabě tehdy vypadal dokonce mladší.

Potom svoj život prevažne prežíval v Nemecku (Bayerne u Iluminátov) kde vytvoril továreň a zamestnával v nej stovku ľudí, takisto neustále rozširoval poznatky v oblasti alchýmie. Ako sedemdesiatnik po prvý raz poznamenal, že je starý.  V roku 1784 údajne zomrel a bol pochovaný. Po otvorení rakvy po niekoľkých dňoch sa však telo nenašlo.